< Předchozí  ^^  Další >

[Informace] [Recenze] [Komentáře] [Obsazení] [Hodnocení] [Videoukázka] [Fotky]
Recenze: (pussy riots) Spring Breakers
16.03.13 21:04

Začátek filmu vypadá hodně slibně, jako nějaký nenucený manifest novodobých hippies, techno generace se zhruba stejnými ideály jako jejich květinový předchůdci. S podobnou vervou a zanícením naboření do drog, o poznání méně pak do jakýchkoliv vznešenějších myšlenek na světový mír nebo všeobjímající lásku. O tu tady nejde a po bližším ohledání se zprvu zdá, že jí protagonisté ani mentálně nejsou schopní. Jejich pojetí nekonečného floridského mejdanu a ražení hesla: „užít si za každou cenu“, bez ostychu vyhnané do extrému až za hranici zákona, je dostatečně výmluvné. Jenže po několika takových obrátkách takřka totožných záběrů a rozjuchaných scén se „spring breakers“ ohledí, divák vůči rádoby provokativním výjevům znecitliví, zevšední mu. Ta největší deviza filmů Harmony Korinea je fuč, umění šokovat a vytrhávat z apatie zažitých klišé jakoby zůstalo pohřbené v jeho raných věcech „Gummu“, „Kids“, či „Ken parku“ (poslední 2 tituly pouze scénář – režii obstaral Larry Clark). Tatam je nehraný, skutečný vztek a frustrace nad marností a bídou americké periferie a hrůzného panoptika toho nejnižšího společenského suterénu. Z toho všeho zbylo jen jakési víceméně smutné torzo polodokumentárního způsobu snímání, upomínkou na starou školu působí některé spojení kontrastů – jenže opět je to o několik tříd níž, co do vtipnosti. Příkladem budiž srovnání neskutečně absurdní a trapné scény z „Gumma“ (termín má označovat „terminální“ fázi syfilis) posilování jednoho z ústřední dvojice antihrdinů s příborníky zafačovanými izolepou na Madonnin šlágr „Like a prayer“ s nevyzpytatelnou, zdegenerovanou a společensky i lidsky odepsanou figurou matky v záloze neváhající mířit zbraní na ten svůj produkt, možná lehce bolestnou připomínku lepšího života. O pár let pozděj jen na kost ohlodaná odvolávka paradoxnosti náhle vyjevených citů, jinak všehoschopných kriminálníků, z nichž navíc ještě ta početnější skupina bije do očí svým dětstvím, která do toho podsvětí právě proto spadla. Klavírní scéna na břehu moře na bělostný nástroj odkazuje na ukrytou nevinnost a parafráze krystalicky čistého hitu Britney Spears "Everytime" už v sobě nemá ten ironický podtext. Vše ukazuje na to, že je myšlena seriózně (!), že to není šťouchnutí si do televizí zblblé generace.

 

Tady je možno spatřit i určité záblesky pop artu– zbožštění „prázdných ikon“ komerčního show byznysu, začleněné do na první pohled nesourodého materiálu. Použil bych jeden z monologů: „kdyby tak šel zastavit čas, cítím se tu o tolik líp, zdá se to tu být dokonalé, co kdybychom si tu koupily dům(?), tolik skvělých lidí, kteří ´sou ze stejnýho těsta, prostě spočinout v tomto okamžiku navěky.“ To si myslím, že celkem dobře naznačuje celou tu psychedelickou náladu totálního bezčasí, prostého ulpívání na vlně hedonismu, ve kterém právě tkví jedno z hlavních kréd "techno kids"- nic neřešit a jen se nechat unášet a být v pohodě – to je prostě nejvíc!

 

V tomto filmu se toho děje opravdu pramálo, spíš než o akci jde o permanentní opakování manter „spring break“, jarní prázdniny nejsou nějakým banálním odfrknutím od každodenních povinností a stereotypů, je to skoro náboženské vytržení z reality, jakási mimořádná duchovní zkušenost- iniciace. Z úhlu evropského (úzkoprsého) diváka to vypadá hrůzostrašně a kdejaký zapřísáhlý kritik americké potrhlé, jaksi retardované mentality nejspíš odchází po půl hodině ze sálu znechucený na nejvyšší míru a ještě více utvrzený v tom, že USA opravdu světu nic nabídnout nemůže a celá ta jejich (ne)kultura je naprosto pokleslá a bezcenná. Chci to vnímat jinak. Nejen proto, že častokrát jiný neznamená blbý, nejen proto, že osobní zkušenost říká, že to povyšování starého kontinentu a odmítání zaoceánského shitu je v naprosté většině případů jen neznalost mapy a nadutá snobárna.

 

Přesto všechno poslední uvedený počin H. Korinea toho není úplně ideální ukázkou a protiargumentem. Musel bych to shrnout tak, že film už po půlce spíš nebavil tím urputným zacyklením se do neustálého opakování motivů a bezduchých hlášek naivních a stejně tak příšerně zkažených puberťaček, které si na floridské pařbě kompenzují všechnu tu nudu a předvídatelnost dalšího dne stráveného v aule. Stejně tak ale věřím, že úplně jinou perspektivu pak toto poměrně halucinogenní zpracování nabízí diváku mladšímu či posilněnému nějakou speciální syntetickou úpravou oblíbeného drinku (popřípadě kombinace obojího). Nemyslím si ale, že to bůhvíjak významně relativizuje tu spíše nízkou kvalitu této „alternativy“ filmů jako jsou třeba „Holky to chtějí taky.“

 

40% za

 

-občasné slušné scenáristické nápady – hodně dobrý, našláplý rozjezd, pozvolné probouzení se Faith (Selena Gomez)- až teprve po hodně sugestivním, názorném přehrání přepadení kiosku samotnými pachatelkami musí upravit tu odlehčenou verzi “sledování videohry“ z inkriminované akce, v jejímž průběhu objížděla celé to zařízení autem, aniž by jí docházela celá ta závažnost chvíle. Teprve tehdy k ní dolehne všechen ten hluk kladivy tříštěného skla, drsné výhružky a brutalita.

 

- za recyklaci věcí, které mě na Korineovi baví, jakkoliv si nejsem jistý, jestli to jde ještě obdivovat.

 

 



autor: 4236


Další zprávy

Recenze: Muž z oceli
Recenze:
Recenze: Looper
Recenze: Hobit: Neočekávaná cesta
Recenze:
Recenze: Láska v hrobě
Recenze: Odpad, město, smrt

Nejčtenější

Recenze: Star Wars: Poslední z Jediů
Přidat k oblíbeným, Zaslat na email


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
hledat na Google v Česku Google v Česku
hledat na Google v Česku
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pátek 19. 1. 2018 Svátek má Doubravka
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz