< Předchozí  ^^  Další >

[Informace] [Recenze] [Komentáře] [Obsazení] [Fotky]
Židovský kabaret
21.07.15 09:00

Už samotný pojem židovský western bychom mohli považovat za nonsens. Nicméně je výsostným uměním Taboriho vyjádřit i v relativně odporujících si charakteristikách a prakticky nespojitelných tématech a žánrech existenční a společenské problémy v celé jejich hloubce. Pro tvůrce KSA není Bílý muž prvním inscenovaným dramatickým textem Georgie Taboriho. Předcházející Goldbergovské variace v režii Ivana Krejčího a Jubileum André Hübner-Ochodla vzbudily u odborného publika pozitivní ohlasy, což však ještě neimplikuje budoucí úspěch.

 

Ostravský Bílý muž aspiruje na žánrovou synkrezi na pomezí klauniády, či pohybové grotesky a filmu, smíšené s tragickou tematiku holocaustu. Dramaturg Tomáš Vůjtek představuje postavy žida Weismanna, jeho dcery Ruth, i mladíka Joea v odstupu a nadsázce, sklouzávající místy až k parodii. V postavě Weismanna je tematizován typicky židovský námět trestu, jednak ztrátou rodiny v koncentračním táboře a také výchovou postižené dcery Ruth. Naopak indiánský mladík Joe je obtížně zařaditelný. V průběhu hry o postavě Rudé tváře dostáváme pouze kusé informace, které dohromady nedávají komplexní obraz minulosti postavy, ba ani nepodávají nápovědu.

 

Režisér André Hübner-Ochodlo tvoří mozaiku nejrůznějších malých forem zarámovaných místně a časově v prostředí pouště. Vedle sebe tak stojí gagy, taneční čísla či tanec, jejichž návaznost je však místy nesrozumitelná, až rušivá.

 

Dalším z poněkud problematických prvků je scénografie Hübner-Ochodla. V návaznosti na snahy o vytvoření westernu, v rámci Tarantinovského sarkasmu, umístil na scénu vysoce kontrastní až laciné plakáty pouště, v popředí doplněné o svítící kameny. Dotek civilizace, jakožto ironizace původních biblických konotací pouště, je zřejmý v podobě ležící záchodové mísy. Na hranici nevkusu se pohybují i plyšová zvířata na scéně, jejichž oči se rozsvěcují.

 

Podobně nejednotná je i hudba Adama Zuchovského. Westernová znělka naprosto neodpovídá následnému jevištnímu útvaru, stejně jako čísla s živým zpěvem.

 

Nejintenzivnějším prvkem je herecká složka. Scéně dominuje Ruth Pavly Dostálové, setrvávající v neustálé svalové tenzi, či tiku, jejímž stejně výrazným partnerem je stylizovaný indián Joe v podání Petra Panzerbergera. Oproti těmto vysoce aktivním a dynamickým postavám stojí nejistý Weismann Marka Cisovského, který v kontrastu s nimi naneštěstí zaniká. Velmi intenzivní fyzické herectví Dostálové a Panzerbergera strhává veškerou diváckou pozornost na konkrétní hereckou akci, čímž je zastíněna téměř celá metaforická rovina inscenace.

 

Za zvážení stojí, zda-li celý koncept scénografie chápat jako nepodařené filmové kulisy, odkazující k minulosti Joea, pro než však není podáno diváku žádné vodítko. Tuto problematiku charakteristiky postav lze připsat dramaturgicky nejistému vedení. Samotná inscenace spojuje velké množství elementů a divadelních znaků, na které divák, kvůli intenzivní herecké akci, není schopen reagovat. Tvůrcům se podařilo podtrhnut Taboriho komický potenciál, a ironii, bohužel se ale vytrácí symbolismus a existenční hloubka. Zajisté zde platí, že méně je někdy více, a u inscenování Taboriho her dvojnásob.


autor: p


Další zprávy

Recenze: Doktor Faustus (Národní divadlo moravskoslezské)
Jiří Havelka připravuje do Ypsilonky hru o windsurfingu
Nizozemský herec Heesters nazval Hitlera
Obnovený muzikál Dracula bude mít premiéru 5. února
Národní divadlo chystá premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos
Spacey dostal cenu za oživení londýnského divadla Old Vic
Brněnské ND poprvé uvedlo Landovo Tajemství Zlatého draka

Nejčtenější

Přidat k oblíbeným, Zaslat na email


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
hledat na Google v Česku Google v Česku
hledat na Google v Česku
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 17. 10. 2017 Svátek má Hedvika
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz