Praha 4. prosince (ČTK) - České republice se nelíbí návrh Evropské komise (EK) na prodloužení autorských práv umělců na dobu 95 let. Adéla Faladová z ministerstva kultury (MK) řekla, že nová směrnice, kterou EK předložila v červenci, spíš podporuje nahrávací společnosti a zavání lobbingem. Herci, zpěváci a muzikanti mohou příjmy ze svých zvukových nahrávek doposud čerpat 50 let. V Evropském parlamentu by se o návrhu mělo hlasovat v únoru 2009, v době českého předsednictví Evropské unii.
"Členské státy jsou pro to, aby se pro výkonné umělce, kteří jsou chráněni autorským zákonem, něco udělalo. Umělci v zásadě uzavírají smlouvy, jejichž výnosy jdou výrobcům, nikoli přímo umělcům," říká Faladová. Upozorňuje, že návrh podporuje zejména nahrávací společnosti, které se obávají ztráty zisků z nahrávek z velmi úspěšných období 2. poloviny 20. století.
Už ve fázi přípravy prý návrh vyvolal ostré reakce jak mezi členskými státy, tak u akademické obce. Proti návrhu se podle podkladů pro tuzemské poslance, které má ČTK k dispozici, předběžně proti vyjádřilo kromě Česka deset členských států a šest bylo zásadně proti.
Mezi velké zastánce návrhu EK patří například hudebníci Cliff Richard, Paul McCartney, Roger Daltrey nebo skupina U2. O prodloužení se letos na podzim dožadovali dokonce u premiéra Gordona Browna, britská vláda ale tuto novinku také neschvaluje.
EK chce mimo jiné sjednotit i dobu ochrany s jinými zeměmi, zejména se Spojenými státy. Podle zástupců ČR je však velmi sporné sbližovat evropskou právní úpravu s americkou, protože jde o zcela odlišné právní systémy.
Ve stanovisku ministerstva kultury pro české poslance se uvádí, že 95 let je příliš dlouhá doba. Za nepřijatelné považuje i návrh dodatečných odměn studiovým hudebníkům, které by byly odváděny výrobci zvukových nahrávek ve výši 20 procent z hrubých příjmů z prodejů. EK navrhuje, že by výrobci odváděli částky kolektivním správcům, kteří by je zpětně vypláceli konkrétním hudebníkům.
Podle MK je velmi pravděpodobné, že by změny měly navíc negativní dopad především na uživatele, protože by se zřejmě zvýšily ceny nosičů, odměny vybírané kolektivními správci a pro spotřebitele například vstupné.
Umělcům by podle Faladové spíš pomohla úprava smluvních podmínek, za jakých mohou uzavírat licenční smlouvy nebo zavedení práva na odměnu za on-line užití. Podobně jako ve videopůjčovnách, kde platí, že umělci dávají souhlas k tomu, aby se DVD mohly pronajímat, dodala Faladová.