Praha 27. listopadu (ČTK) - Migranty v Česku častěji než většinovou populaci trápí psychické poruchy a problémy se zažívacím ústrojím. Souvisí to s nároky na přizpůsobení novým životním podmínkám. Častěji trpí infekcemi jako tuberkulóza, HIV/AIDS a pohlavní nemoci, vyšší je u nich i výskyt pracovních úrazů, řekla ČTK Helena Hnilicová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která je manažerkou české části evropského projektu zaměřeného na zdraví a zdravotní péči pro migranty a menšiny.

Migranti tvoří čtyři procenta obyvatel, ale 17 procent případů TBC, 20 procent případů HIV/AIDS a 32 procent případů syfilis je zjištěno právě u nich. Pro cizince bývá problém najít si lékaře, problém mají s komunikací, neznají své nároky. Nemají informace o tom, jak čerpat zdravotní péči.

"Migranti utrpí při práci úraz třikrát častěji než Češi, přitom jsou v průměru kratší dobu v pracovní neschopnosti. Lze se domnívat, že zdravotní péče není tak kvalitní a rozsáhlá, jak by měla být," uvedla Hnilicová.

Projekt Mighealthnet, neboli informační síť o dobré praxi ve zdravotní péči o migranty a etnické menšiny v Evropě, má přispět k tomu, aby rostoucí počet migrantů měl šanci dostávat v případě potřeby přiměřenou a kvalitní zdravotní péči a aby země včas reagovaly na možné zdravotní problémy, které s migrací souvisejí.

"Jednou z možností, jak toho docílit, je rychlá výměna informací. K tomu slouží wiki stránky http://mighealth.net/cz. V 17 zúčastněných zemích mají stejnou strukturu a jsou vzájemně propojeny. Uživatelé mohou snadno získat informace o tom, co se v jiných zemích osvědčilo," řekla odbornice.

Stránky jsou určeny všem, kdo s migranty pracují - zdravotníkům, akademickým pracovníkům, politikům i představitelům migrantů samotných. Podle statistiků pobývá v Česku legálně přes 410.000 cizinců, podle odhadů se v zemi zdržuje nelegálně dalších až 200.000 cizinců. Největší část migrantů tvoří Ukrajinci, Slováci, Vietnamci a Rusové. Většina je ve věku od 20 do 65 let, což potvrzuje, že přicházejí především za prací. Děti a mladí do 18 let tvoří deset procent, migranti nad 65 let tři procenta.

Situace migrantů se během pobytu výrazně mění. Výzkumy podle Hnilicové ukázaly, že ti, kteří přišli do Česka za prací, se v porovnání s českou populací cítí zdravější, mají méně zdravotních problémů a výrazně méně chodí k lékařům. "Efekt zdravého migranta" se vysvětluje tím, že pro migraci se rozhodují hlavně lidé mladí a zdraví. Časem ale tuto výhodu ztrácejí a jejich zdraví se oproti většinové společnosti zhoršuje.