„Stejně to poserem/ žádnej nás nekoupí/ nikdy z nás nebudou/ nebudou Kabáti,“ zpívá se v refrénu jedné z jejich starších skladeb. Já myslím, že to už je pasé. Pražská rocková (někdy až punkrocková) banda Harlej již dlouho není na české scéně neznámým pojmem. Ba naopak, objíždí jeden koncert za druhým a rok co rok chrlí do oběhu nové desky. Její členové si mohou být téměř na každé akci jisti, že je uvítá přeplněný sál (resp. venkovní areál) nadšených fanoušků a fanynek.

Harlej má na svém kontě již osmou desku. Ta poslední se jmenuje University a vyšla letos v létě. Zpěv, stejně jako na minulém albu Čtyři z punku a pes, obstaral Tomáš Hrbáček, který v roce 2006 vystřídal známou postavu a někdejší ikonu celého bandu Vláďu Šafránka. Zda byla výměna kuprospěchu, posuďte sami. Jisté však je, že něco starého a opravdového, co dělalo Harlej Harlejem, odešlo. To něco, co do kapely vnášelo ducha zábavové partičky. Na druhou stranu ale příchod nového zpěváka přinesl výrazné oživení a změnu. Zároveň jako by Tomáš Hrbáček přehodil výhybku z dosavadního amatérství k profesionální dráze.

I to s sebou ale nese jisté zklamání. Harlej zkrátka tak trochu „vyměknul“. Nedokáži odhadnout, jakou měrou se na tom podílí textová a hudební vyčerpanost po osmi vydaných albech, na kolik se nechala pětice ovlivnit a strhnout mainstreamem, či zda existuje ještě jiné vysvětlení. Z prvotních true - rockových songů o drogách, sexu a alkoholu se však chvílemi stane vláčná milostná píseň protknutá mnohokrát ohranými tématy, nebo jen z nouze poskládaná kostra obalená tenkou kůží.

Ale zpátky k albu. Nachází se zde hned neskromných 17 skladeb a nabídka k poslechu je tedy značná. Muzikanti byli, jak se zdá, velice pracovití. Projevuje se to nejen v počtu tracků, ale i na celkové profesionalitě, s jakou bylo album stvořeno. Z hlediska poslouchatelnosti deska také zasluhuje pochvalu. Navzdory nenáročným rifům a melodiím je hudba rázná a chytlavá. Texty jsou místy slabší a chvílemi připomínají spíše poslepu spojované dílky puzzle, které sedí sice tvarem, ale ne už obsahem. Avšak lze zde najít i propracované, vtipné a úderné veršíky jako třeba v písních Láska jako řemen, TV University VIII, Horská dráha, ...). O neoriginalitě v těchto případech nemůže být řeč.

Tak jako tak, hudba se bezpochyby stále líbí, a posun prostě nejde zastavit. Snad by šlo trochu ubrat, přibrzdit, či dokonce zacouvat, ale to už by zase třeba nikdo neposlouchal. Ostatně, dosud se ani zdaleka nedá mluvit o kýči. To rozhodně ne, žádný pop sem ještě netahejme. Jen už to zkrátka není jako dřív.

Abych to shrnul, nový výtvor je výborný ve své kategorii, ale z globálního hlediska kapely to zdaleka není to nejlepší, co kdy Harlej natočil. Myslím, že „Starý časy dávno minuly...“