Praha 5. prosince (ČTK) - Evropské zahájení Mezinárodního roku astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA), kterým vyhlásilo UNESCO a OSN rok 2009, se bude konat 7. ledna na pražském Staroměstském náměstí, a to při příležitosti předsednictví Česka Evropské unii. Jednou z hlavních akcí je den s hvězdárnami světa, kdy si budou světové observatoře během 24 hodin předávat štafetu přímého přenosu nočního obrazu nebeské klenby viděný svými teleskopy podle toho, kde bude právě noc, uvedli čeští organizátoři.

Slavnostní celosvětové zahájení IYA 2009 se bude konat v sídle UNESCO v Paříži 15. a 16. ledna.

Svět vyhlášením IYA 2009 přijal návrh Itálie, aby si lidé ve všech zemích planety připomněli 400. výročí prvního užití hvězdářského dalekohledu Galileem Galileim. Akci na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie. Českému organizačnímu výboru předsedá známý vědec a popularizátor astronomie Jiří Grygar. Česko má kromě výročí spojeného s vynálezem dalekohledu především vlastní želízko v ohni, a tím je 400. výročí publikování díla Johannese Keplera Astronomia Nova.

Galileo a Kepler se vzájemně respektovali. Galileo dalekohledem pozoroval nejen měsíce Jupitera, ale objevil jím během jediného roku podle Grygara tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu, kterou nazval "Nebeský posel" (Benátky, 1610). Trvalo to týden, než ji kurýři na koních dopravili z Itálie do Prahy Keplerovi, který v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením. Téhož roku vydal v Praze "Rozpravu s Nebeským poslem" a spěšně ji poslal opět po kurýrech přes Alpy do Itálie Galileimu.

"Ani jeden z obou geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu," uvedl Gragar. Není podle něj náhodou, že vynález internetu pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu 27 kilometrů dlouhé urychlovací trubice.