Filmů z prostředí automobilových závodů se v kinech objevuje jako šafránu a těch co uspějí komerčně ještě méně. Přesto se čas od času objeví film, který naplní obě kritéria.

Automobilka Ford v roce 1963 stagnuje, a proto víceprezident Lee Iacocca (Jon Bernthal) osloví Henryho Forda II (Tracy Letts) s nabídkou, jak upoutat pozornost mladé generace, která po Fordu příliš neprahne. Oním skvělým nápadem je zapojení se do prestižních závodů v Le Mans. Ideálním řešením se pak jeví koupit Ferrari a získat tím i jejich závodní divizi. Jednání s Ferrarim se však nepovede podle představ, a tak se Ford rozhodne vyvinout vlastní vůz, kterým by hrdého Itala porazil.

Jenže vyvinout konkurenceschopný stroj a mít k tomu kromě skvělého konstruktéra také správného řidiče, to není jen otázka peněz. A tady přichází Carrol Shelby (Matt Damon), vynikající řidič, který Le Mans už vyhrál a Ken Miles (Christian Bale), který se s volantem zjevně narodil a jako ukolébavku mu zřejmě pouštěli motor automobilu. Bohužel je s ním poněkud obtížnější spolupráce, a tak i přes neskutečné řidičské nadání a schopnost navrhovat konstrukční vylepšení i vyhrávat závody, po něm ve Fordu nikdo příliš neprahne. Shelby ale ví, že Miles je jejich jediná šance, jak ukončit dominanci Enza Ferrariho.

Mnohé z vás určitě napadne srovnání s Rivaly, kteří před šesti lety udělali radost nejednomu fanouškovi rychlých kol. Co se kvalit týče je srovnání jistě možné a oba snímky jsou skvostnými počiny. Jinak jsou tyto filmy ale velmi odlišné. Zatímco u Rivalů šlo o souboj dvou povahově protikladných závodníků, tady se soustředíme na životní osud Kena Milese. V roli diváka pak doufáme, že Miles využije své nezměrné závodní předpoklady a překoná pletichy, které u kolosu, jakým je Ford zřejmě vždycky budou.

Snímek i přes poměrně dlouhou stopáž neztrácí ani na chvíli svou dynamiku a je jedno, zda se odehrává vrchol závodu nebo spolu „jen“ rozmlouvají Shelby s Milesem. I když hrají všichni „nejvyšší hereckou ligu“, pro mě jsou nejsilnější právě postavy Damona a Balea, který hraje tak, že by si určitě zasloužil další zlatou sošku.

Až film skončí, budou se vám hlavou pravděpodobně honit myšlenky v tom smyslu, zda to takhle všechno mohlo opravdu proběhnout a co si tom celém myslet. A to bych vám také přál. Ani řadu týdnů po návštěvě kina mě to totiž toto přemýšlení úplně neopustilo. Pro mě je Le Mans '66 ještě o chloupek lepší než Rivalové a pravděpodobně také nejlepší film roku 2019.